Věděli jste, že...
Juka si vystačí s minimem péče
Exotickou trvalkou vhodnou i do nejsušších podmínek na zahradě je juka. Kromě mohutné růžice stálezelených listů, které přijdou vhod na skalce i v trvalkovém záhonu, se ale pěstuje většinou pro květenství bílých až nažloutlých zvonkových květů nesených na velmi vysokém stvolu. Po odkvětu tento stvol seřízneme až uvnitř růžice. Kvetení může někdy rostlinu vyčerpat natolik, že odumře – nic ale není ztraceno, protože stačí vytvořit kolem sebe nové sazenice.
Topinambur je top – zelenina i květina
Slunečnice topinambur – to je odborný název pro rostlinu, jejíž podzemní plody můžeme připravovat podobně jako brambory a jejíž žluté, slunečnicové květy ozdobí záhon koncem léta. Topinambur se rozmnožuje dceřinými hlízkami, které můžeme vysazovat časně na jaře, jakmile rozmrzne půda. Protože se poměrně intenzivně rozrůstá, je vhodné vymezit mu prostor pásem plastu nebo plechu zapuštěným do země.
Přivítejte zahradní sezónu na FOR GARDEN
Jarní hon za nákupy zahradních potřeb, při kterém musíte objet hned několik zahradních center, hobby marketů a specializovaných obchodů, než seženete vše potřebné, můžete letos vyřešit jinak. Přijďte se podívat na mezinárodní veletrh FOR GARDEN 2014, kde najdete vše pro zahradu na jednom místě a za jedinečné ceny.
Špenát můžeme vysévat už v únoru
Přestože špenát a mrkev obvykle vyséváme přímo na stanoviště až v březnu, letošní mírné únorové počasí umožňuje jejich časnější výsev. Semena obou rostlin patřících do druhé tratě můžeme vysévat už od konce měsíce do půdy nevyhnojené čerstvým chlévským hnojem. Chladnější okolní podmínky rychle rostoucímu špenátu prospívají, při vyšších teplotách začíná vybíhat do květu.
Obilí jako zelené hnojení
Obilí vyseté na podzim na sklizené zeleninové záhony je vítaným způsobem, jak zlepšit strukturu půdy, zabránit jejímu promrzání a zajistit jí částečně živiny. Který druž použít? Žito je mrazuvzdorné a potlačuje klíčení plevelů, také pšenice vydrží přes zimu, na jaře ale startuje růst pomaleji, oves v zimě zmrzá, ale zmrzlé výhony chrání půdu. Všechny tři druhy se vysévají v září, aby do zimy půdu pokryly.
I stromy trpí vyrážkou
V zimě můžeme na kůře stromů objevit malé červené tečky připomínající vyrážku. Jedná se o plodnice houby rážovky, zvláštního parazita, která se nejčastěji objevuje na javorech, lípách, habrech, ale i na rybízu, slivoních nebo ořešácích. Houba nejprve zamoří pletivo hostitele toxiny a potom se na něm saprofyticky vyživuje, až dřevo odumře. Rážovka je znakem přestárlého dřeva. Napadená místa odstraníme řezem až do zdravého dřeva a spálíme.
Se zimním řezem není třeba otálet
Pokud vládne mírná zima a teploty se pohybují kolem nuly, můžeme příznivé počasí využít pro prořezání listnatých dřevin. V této době zásadně neřežeme druhy kvetoucí brzy na jaře: zlatice, šeřík, lýkovec, sakury, vistárie, tavolník. U těchto druhů můžeme maximálně odstranit staré a suché výhony. Jestliže jde o druhy, které kvetou později na jaře (trojpuk, vajgela, kalina) či v létě (komule, ptačí zob, mochna, tavola), seřízneme slabší výhony hlouběji, silnější méně.
Čemeřice vykvétá i ve sněhové pokrývce
Křehké květy čemeřice černé (Helleborus niger) můžeme nacházet na zahradě ještě v době sněhové pokrývky. Většina čemeřic rozkvétá časně z jara, ale některé rostliny kvetou už od prosince. Bílé kvítky si můžeme opatrně přenést domů a vytvořit si uprostřed zimy netradiční dekoraci z čerstvých květin. Při manipulaci s čemeřicemi dbáme na to, aby naše pokožka zbytečně nepřišla do kontaktu s rostlinou, protože i dotekem může být vyvolána alergická reakce.
Více článků...
Strana 4 z 24
