Černý kmín léčí

Pod názvem černý kmín se skrývá černucha setá (Nigella sativa), asi 40 cm vysoká, světle modře kvetoucí rostlina, jejíchž černá, trojhranná semena připomínající kmín se používají zejména v orientální kuchyni. Olej lisovaný za studena ze semen je hojně využívaným prostředkem přírodní medicíny – obsahuje četné nenasycené kyseliny a éterické oleje, používá se při zažívacích problémech, pro podporu látkové výměny, při alergiích, neurodermatitidě, astmatu nebo lupence.

Okurky také léčí

U nás téměř neznámá hořká okurka (Momordica charantia) se hojně pěstuje v Asii a Americe nejen jako pochutina, ale také pro své léčivé účinky. Výrazně snižuje cholesterol, používá se při stařeckém diabetu, žaludečních potížích, pro snížení hladiny cukru v krvi a vysokého tlaku. Z rostliny se používají především nezralé plody, ale také listy a květy. Ve zralém stavu hořkost téměř mizí, slupka žloutne, získává moučnatou konzistenci s melounovou příchutí, dřeň se barví vínově, stává se želatinovitá a získává nasládlou chuť.

Lásku a štěstí přináší bukvice

Bukvice lékařská (Betonica officinalis) je méně známá vytrvalá hluchavkovitá bylina vysoká až 80 cm s růžovofialovými, v klasu uspořádanými květy objevujícími se na vrcholu léta. Kromě toho, že vypadá pěkně jako zahradní trvalka, byla už ve starověku považována až za magickou, vysoce léčivou rostlinu – přikládala se na rány po uštknutí hadem, měla přinášet do domu lásku a štěstí, proto se sázela u vchodů. Používala se také jako vycpávka do polštářů, aby zabránila neklidnému spánku s divokými sny.

Modré kvítky chutnají s cukrem

Blankytně modré květy brutnáku lékařského (Borago officinalis) sice nejsou příliš nápadné, protože se sklánějí k zemi, přesto by brutnák neměl chybět v žádné bylinkové zahradě. Jeho pojmenování je odvozeno z arabského buharay, „otec hrubosti", protože má drsné, ochlupené listy. Kromě toho, že olej ze semen brutnáku se používá při zánětech ledvin, močového měchýře, kašli a revmatických onemocněních, lze celou rostlinu využít také v kuchyni.

Proč by měl člověk zemřít, když v zahradě roste šalvěj

Toto staré rčení odkazuje na odvěké využívání této rostliny v lidovém léčitelství. Hustě rozvětvený keřík šalvěje lékařské (Salvia officinalis) – vysoký asi 50 cm zaujme šedozelenými listy a modrofialovými, růžovými nebo bílými květy podobnými hluchavce. Využívají se čerstvé nebo sušené listy – sbíráme je za slunných, teplých dnů, nejlépe v poledne, kdy obsahují nejvíce éterických olejů, a sušíme ve stínu. Šalvějový čaj má široké účinky – používá se při nadměrném pocení, při potížích zažívacího traktu, nadýmání, křečích, nemocích jater, jako kloktadlo při krvácení dásní.

Tajemný kokořík

Dříve se oddenek této rostliny pokládal do rohů místností, aby ochránil chalupu. Používal se také při vymítání ďábla, při ochranných kouzlech nebo byl přidáván do kadidla při obětních obřadech. Kokořík lékařský (Polygonatum odoratum), tuto velmi dekorativní, vysokou trvalku, najdeme v mnoha stinných zahradách jako součást trvalkových záhonů nebo jako volně se rozrůstající rostlinu. V květnu a červnu se na květonosných lodyhách vysokých až půl metru objevují trubkovité, krémově bílé květy, které slabě voní po mandlích. Může růst i na slunci a na suchu, pak ale zůstává mnohem nižší.

Víno z yzopu lékařkého působí jako afrodiziakum

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) je vytrvalý polokeř a pěstuje se nejen jako koření do omáček, polévek, zeleninových salátů či k masu, ale také jako léčivá rostlina. Nať s modrými až fialovými květy se sbírá nejlépe v počátku kvetení. Protože znovu obrůstá a vykvétá, lze během teplého léta stihnout až tři sklizně. Yzop se užívá zejména při léčbě průdušek, antibioticky působí na močové ústrojí.

Řečníci kloktali řepík lékařský jako prevenci proti ztrátě hlasu

Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) patří k nejstarším léčivým rostlinám – už v dobách před naším letopočtem se používal proti otravám a léčení těžce se hojících ran. Až metr vysoká vytrvalá bylina z čeledi růžovitých může ozdobit také slunečný trvalkový záhon klasovitými hrozny malých žlutých květů. Kdo jej však chce využívat jako bylinu, moc si jich neužije – sbírá se totiž právě kvetoucí nať v červnu až srpnu.