Rostlina měsíce
Pryšec mnohobarvý
Pokud chcete vnést do zahrady krásnou svěží jarní barvu, tento pryšec je správná volba. Výrazný efekt, podobně jako je tomu u „vánoční hvězdy“, způsobují především listeny, které v dubnu až červnu obklopují drobná kvítka, a jejichž barva plynule přechází od sytě zelené na spodních listech do výrazně žluté až oranžové na vrcholcích. V tuto dobu je opravdu nepřehlédnutelný. Ve smíšeném trvalkovém záhonu jeho většinou pravidelné, půlkulaté kopečky skvěle doplní větší skupinky vyšších tulipánů.
Malinoostružina
Tayberry neboli malinoostružina v sobě spojuje vlastnosti obou druhů tohoto drobného ovoce: po ostružině zdědila chaotický růst, po malině červené plody, které jsou ale mnohem větší. V současné době už existují beztrnné a kompaktnější odrůdy jako Easy Tay nebo Buckingham Tayberry. Pokud na podzim nebo na jaře odstraníme všechny odplozené výhony, podpoříme tím kvetení a udržíme keře v přijatelné formě. Po řezu by mělo zůstat na keři pět až šest mladých výhonů, které ponesou plody.
Rozchodnice růžová
Na Sibiři se říká, že kdo pije čaj z rozchodnice růžové (Rhodiola rosea), dožije se více než 100 let. Mongolští lékaři ji předepisovali na léčení tuberkulózy a rakoviny. Rozchodnice růžová se od ostatních asi 50 druhů rozchodnic liší příjemnou vůní po růžovém oleji, která se uvolňuje na řezu kořene. Rostlina má vědecky podložené účinky nebo výhody pro zdraví: působí proti stresu a depresi, posiluje funkce srdečního svalu, reguluje srdeční rytmus a má kardioprotektivní účinky.
Česnáček lékařský
Česnek se vysazuje nebo vysévá na podzim, případně jej lze dopěstovat z předpěstované sadby vysazené na jaře. Má speciální nároky – potřebuje stinné místo, humózní, propustnou půdu, ale zároveň dostatek vlhkosti od února do května. Podstatně méně náročný je česnáček lékařský (Alliaria petiolata), naše domácí, skoro zapomenutá rostlina využívaná dříve hojně v domácím léčitelství.
Srdcovka nádherná
Ne nadarmo má tato vznešená dáma ve svém názvu slovo nádherná. Její svěže zelené listy jsou krásně stříhané a podobné pivoňkovým. Na koncích olistěných, do strany nakloněných stonků se během jarních měsíců vyvinou řady krásných, na tenkých stopkách zavěšených zploštělých srdíček. Zpočátku jsou malá, tmavší a zcela zavřená. Jak jednotlivé kvítky dorůstají, postupně světlají a v dolní části se rozevřou. Vykukují odsud vnitřní korunní lístky v bílé barvě.
Kotvičník zemní
Kotvičník zemní je jednoletá poléhavá bylina původem pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Užívání kotvičníku zemního nemá oproti podobným chemickým přípravkům žádné vedlejší účinky. Kotvičník obsahuje vysokou hladinu fytosterolů – rostlinných „anabolických steroidů“. U mužů zvyšuje hladinu testosteronu a zvětšuje objem svalové hmoty na úkor tuku, snižuje vnitřní napětí a obnovuje životní vitalitu a elán. U žen zvyšuje hladinu hormonu estradiolu a zmírňuje negativní klimakterické příznaky.
Ladonička Forbesova
Listy nízké cibuloviny ladoničky Forbesovy (Chionodoxa forbesii) se objevují na skalkách a předzahrádkách už brzy z jara. Od března je následují drobné nafialovělé, růžové nebo čistě bílé květy, které nás mile překvapí svou jemnou vůní. Příbuzný druh ladonička bělomodrá (Chionodoxa luciliae) kvetoucí světle modrým květem, je asi o 10 centimetrů vyšší a oproti předešlé ladoničce má horší schopnost samovolného výsevu. Oběma druhům vyhovují slunná i polostinná stanoviště a propustné půdy.
Řemenatka
Počátkem jara můžeme na pokojové rostlině s lesklými tmavě zelenými listy začít vyhlížet její, nejčastěji jasně oranžové, nálevkovité květy. Jejich každoroční výskyt však není zcela jistý, rostlina totiž vykvete až po splnění řady faktorů. Jedním z nich je stáří rostliny, přibližně od tří let od počátku pěstování můžeme očekávat první květy. Dalším je správné umístění v místnosti, řemenatce (Clivia miniata) prospívá světlé místo, avšak mimo přímé sluneční paprsky.
Dřín obecný
Jedním z našich nejužitečnějších a nejkrásnějších keřů je dřín obecný, někdy nazývaný dřín jarní. Ač ho naši předkové pěstovali poměrně běžně, koncem minulého století z některých oblastí naší domoviny téměř zmizel. Napomohlo tomu také jeho kvalitní a houževnaté dřevo, proto je dnes chráněný. Naštěstí si opět úspěšně hledá cestu na výsluní naší pozornosti. Jeho šťavnaté plody, dřínky, patří k nejchutnějšímu drobnému ovoci a z botanického hlediska jsou řazeny mezi peckovice.
Orsej jarní
Časně z jara rozsvěcují mnoho polostinných míst zahrady lesklé zlatožluté květy orseje jarního (Ficaria verna) obklopené svěže zelenými srdčitými listy. Ve vlhčích místech se rostlině daří i na slunných stanovištích. Drobná hajní trvalka obsahuje kromě jedovatých látek i velké množství vitaminu C, kvůli kterému se v minulosti mladé listy, ještě nerozkvetlého orseje, používaly do salátů.
Více článků...
Strana 3 z 20
