Zimolez nejvonnější

Příjemné zpestření chladného období roku nám může připravit plně mrazuvzdorný zimolez nejvonnější (Lonicera fragrantissima). Už od prosince se mezi jeho mnohdy prořídlým olistěním začínají objevovat světlé, žlutavé nebo načervenalé, uvnitř drobně pýřité, květy. Velmi vítanou vlastností kvetoucího keře je výrazná vůně, která právě v zimním období nebývá v zahradě častá.

Talovín zimní

Od začátku února začínají zaplňovat naše zahrady společně se sněženkami zářivě žluté květy talovínu zimního (Eranthis hyemalis). Ten se nejčastěji vyskytuje na slunných až mírně zastíněných místech a v podrostu listnatých stromů, kde je vlhčí humózní půda. Tato časně kvetoucí nižší trvalka může překvapit vysokým obsahem jedovatých látek, které jsou nejvíce soustředěny v jejích hlízkách ukrytých v zemi.

Pokojové azalky

V tuto dobu vévodí pokojovým rostlinám bramboříky a azalky. Aby však mohly opakovaně dávat svou nádheru světu na odiv, mají obě rostliny specifické požadavky. Protože azalky pocházejí z vysokohorských lesů v Asii, vyhovuje jim nejlépe vlhké a chladnější prostředí. Zemina v květníku nesmí být přemokřená, ani nesmí přeschnout. Když se náhodou zpozdíte se zálivkou, nechte keřík dostatečně napít ponořený i s nádobou v odstáté vodě.

Africká fialka

Rostlina, která okouzluje některé milovníky tak, že pěstují celé sbírky těchto nevelkých, ale po větší část roku krásně kvetoucích dužnatých rostlin. A že je z čeho vybírat! Z původních botanických druhů bylo vyšlechtěno něco okolo 20 tisíc odrůd, často se pěstují jejich kříženci. Pochází z horských vlhkých tropických lesů, které je chrání před žhavým sluncem. Velmi dobře prospívají i v bytech s ústředním topením, nemají však rády jižní parapety s poledním úpalem.

Blýskavka Davidova

Jako rozmar přírody vypadá během jara blýskavka Davidova (Photinia davidiana), rozložitý stálezelený keř zdobený oranžovočervenými kulovitými plody a karmínově červenými listy rašícími nad staršími, leskle zelenými. S příchodem chladných podzimních dní opět červenají. Je naprosto mrazuvzdorná a na slunečném stanovišti s kyselou dobře propustnou humózní vlhčí půdou roste rychle. Její drobné bílé květy se podobají hlohu.

Kamélie pokojové

Krásná, ale náročná na pěstování je kamélie (Camellia), neopadavý keř s růžičkovitými, nejčastěji růžovými či červenými nevonícími květy. Vyžaduje stejnoměrně vlhkou kyselou půdu, vysokou vzdušnou vlhkost a spíše chladné místo. Aby neshodila nasazená poupata vykvétající většinou od ledna do dubna, pravidelně rosíme tuhé lesklé, tmavě zelené listy. U nás se nejčastěji pěstuje jako hrnková rostlina.

Hvězdník

Ozdobou zimních okenních parapetů jsou často hvězdníky (Hippeastrum) lidově známé jako amarylis. V zimě, když se objeví špičky květních stvolů, je přesuneme z chladné místnosti na dostatečně světlé teplé místo a pozvolna zvyšujeme zálivku. Květník s drenáží a směsí zralého kompostu a písku by měl být jen o málo větší než samotná cibule, která z poloviny vykukuje ven. Za dobrou péči se odmění velkými nálevkovitými různobarevnými, někdy voňavými květy.

Jeřáb Koehneův

Méně známý řídce a nepravidelně větvený keř či nižší strom je jeřáb Koehneův (Sorbus koehneana). Výškou kolem čtyř metrů se hodí jako solitér do zahrad nebo ve skupinách do parků. Bílé trsy květů podtrhují dlouhé, složené hrubě pilovité listy. Vyžaduje dostatek slunce a dobře propustnou, mírně vlhkou, slabě kyselou zeminu. Zvláštností jsou bílé kulaté plody zavěšené na načervenalých stopkách.

Růže dužnoplodá

Výborné marmelády, omáčky, vína a samozřejmě léčivé čaje se dělají z červených kulovitých až mírně hruškovitých šípků růže dužnoplodé (Rosa villosa), lidově „jablíčkové“ či „měkké“. Ze semen lze lisovat léčivý olej. Rozložitý, dosti hustý keř s obloukovitě sehnutými větvemi a šedozelenými většími pilovitými listy kvete růžově začátkem léta a příjemně nakyslé zralé plody obsahující množství vitamínů a minerálů se sbírají od konce srpna.

Tis červený

Tis červený (Taxus baccata) je u nás původní, pomalu rostoucí elegantní jehličnan s červenohnědou, později skoro šedou kůrou ceněný pro husté tvrdé dřevo. Patří mezi ohrožené druhy a vyskytuje se vzácně ve středních polohách jako podrost v stínu listnatých lesů na humózní, většinou vápenité půdě. V zahradách a parcích najdeme nejrůznější kultivary. Prudce jedovaté jsou všechny jeho části kromě sladkého, červeného míšku.