Pokud vám nevadí trochu větší pracnost s každoročním sázením hlíz na jaře a vyrýváním, čištěním a uklízením po prvních mrazících a milujete
dlouho a výrazně kvetoucí rostliny, jsou pro vás jiřiny (
Dahlia) to pravé. Celé léto a podzim neúnavně vykvétají ve výživné kypré půdě podél plotů, cest v zahradách a parcích nebo v kombinaci s trvalkami. Trpasličí odrůdy s jednoduchými květy se často vysazují do větších nádob jako letničky, můžete je ale normálně přezimovat.
Obyčejný, nenápadný a
snadno přehlédnutelný keř se v létě obalí vzpřímenými latami krémově bílých, zvláštně vonících květů, které silně přitahují hmyz a motýly.
Svou krásu ale ukáže ptačí zob obecný naplno jen tehdy, když mu dáte možnost přirozeně růst. Jestliže jste ho nikdy takhle neviděli, možná ho nepoznáte. Mezi dlouhými, řidčeji větvenými výhony se často ukrývá ptactvo.
Jako malířova barevná paleta vypadá na podzim
dub bahenní (Quercus palustris), který můžeme obdivovat ve velkých parcích i malých zahrádkách. Statný až 25 m vysoký opadavý strom s kuželovitou korunou a velkými hluboce vykrajovanými sytě zelenými lesklými listy miluje
dostatečně vlhké mírně kyselé půdy na slunném stanovišti, jež způsobí
nádherná podzimní zbarvení listů od žluté, přes oranžovou až po karmínově červenou barvu.
Dokáže bez problémů vyšplhat až do dvacetimetrové výšky, bez vyvazování se přichytává ke stromům nebo ke zdi úponky, které s podkladem přímo srůstají. V létě jeho svěže zelené lesklé listy chrání před nadměrným přehřátím, na podzim se nevybarvují. V pozdním podzimu, kdy loubinec Bodinerův (Ampelopsis bodineri) odkládá listy, aby se uložil k zimnímu odpočinku.
Babí léto nám na zahrádce prosvítí motýly lákající, nejčastěji růžové až purpurově červené nebo bílé, hvězdovitě uspořádané květy vysokých rozchodníků. Do této skupiny řadíme rozchodník nachový (Sedum telephium) a mohutnější rozchodník nádherný (S. spectabile) dorůstající až 60 cm.
Jednoletá atraktivní rostlina pocházející z tropů Jižní Ameriky. U nás je mochyně peruánská
(Physalis peruviana) oblíbená pro své
žlutooranžové lampionky ukrývající velmi
chutné a zdravé oranžové bobule dozrávající během srpna. Již v únoru provádíme výsev semen získaných z loňských plodů a koncem května přesadíme rostlinky na závětrné slunné místo do vzdušné humózní půdy s dostatečnou zálivkou.
Vždy, když se řekne „astra", vzpomeneme si možná na
babiččinu předzahrádku, kde každoročně od poloviny prázdnin do podzimu vykvétaly
astry čínské v doprovodu hledíků, měsíčků a svěže zelených letních cypřišků mezi rudými a čajovými růžemi. V posledních letech je tato letnička neprávem spíše opomíjena, vždyť postupně vykvétající výhony vyšších odrůd drží velmi dlouho i ve váze.
Rod těchto pozdních trvalek zahrnuje letničky, dvouletky i trvalky. Mezi vytrvalé patří
Rudbeckia fulgida, Rudbeckia laciniata a Rudbeckia nitida.
Všechny se vyznačují svítivými žlutými květy, které zahradu rozzáří zejména za podmračeného počasí. Je pro ně charakteristický vystouplý černý, tmavohnědý nebo zelený terč.
Rudbeckia laciniata dosahuje až dvoumetrové výšky, vysazujeme ji proto do opravdu velkých záhonů nebo jako solitéru.
Krátkověká trvalka původem z Mexika zatím nezískala české jméno, a tak se používá její botanický název. Celá rostlina je velmi aromatická,
vzdáleně připomíná mátu, listy a mladé výhony lze použít k přípravě čaje. Agastache
kvete většinou světle modře až fialově zbarvenými květy uspořádanými v hroznech, které hojně navštěvují včely a které je možné také sušit.
Středomořskou atmosféru na terase nebo zahrádce vykouzlí
šedozelené neopadavé polodřevité keříky levandule lékařské. Celá rostlina při dotyku
vydává intenzivní velmi příjemnou vůni (mimochodem – zdárně odpuzuje psy, kteří svou potřebu vykonávají v uctivé vzdálenosti od ní). Ve své domovině roste nejčastěji
na suchých vápencových svazích, proto miluje podobné stanoviště a
nesnáší přemokření, hlavně v zimě.