Zámijovec - Zamiokulkas

Současné počasí obrací naši pozornost od zahrady opět spíše k pokojovým rostlinám. Představíme si proto nenáročný a velmi dekorativní stálezelený zámijovec (Zamioculcas), který je vhodou rostlinou i pro začátečníky. Zaujme tmavě zelenými lesklými listy na dužnatých stvolech, které tvoří výrazné trsy 60 až 100 cm vysoké.

Lýkovec

V našich listnatých a smíšených lesích a na jejich okrajích můžete brzy na jaře objevit vzácný druh naší květeny – lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Nízký keřík vykvétá ještě před vyrašením listů přímo na vzpřímených větvičkách hustými svazky drobných, většinou tmavě růžových, jakoby ojíněných kvítků.

Sněženka

Zcela mrazuvzdorná cibulovina, která neúnavně vítá každé jaro ještě na polštářích zimy. Charakteristickým znakem rodu Galanthus jsou tři vnitřní okvětní lístky kratší než tři vnější, zpravidla se zelenou skvrnou ve výkrojku. O sněženkách se vypravuje řada legend a pověr. Například se tvrdí, že kdo spatří první jarní květ sněženky, má jej utrhnout a potřít si jím oči, aby dobře viděl.

Kalatea

Oranžová barva je stále oblíbenější pro svou veselou a optimistickou náladu. Kdo by ji v sychravých únorových dnech nepotřeboval? Vneste si ji do svého domova i vy, třeba prostřednictvím půvabné kalatey, která vám udělá radost nejen svým nápadným květem. Má totiž také zajímavé listy, i když na rozdíl od ostatních příbuzných svého rodu nejsou tak atraktivní svou kresbou.

Hlaváček jarní

V březnu až květnu září v bohatých trsech na vzpřímených lodyhách o výšce 10-40 cm žluté lesklé květy hlaváčku jarního (Adonis vernalis). Jejich krásu zvýrazňují velmi jemné, čárkovitě dělené listy. V naší přírodě se vyskytuje na slunných travnatých stráních v teplých vápencových oblastech, patří mezi ohrožené druhy. V zahradách vynikne na skalkách s propustnou půdou ve společnosti konikleců.

Talovín

V mnoha zahradách je talovín (Eranthis hyemalis) skutečnou předzvěstí jara. Podzemní hlíza jako zásobní orgán živin umožňuje této drobné cibulovině vykvést už v předjaří. Talovín dokáže rychle vytvořit souvislé koberce žlutých květů, ovšem jen v případě, že mu k tomu vytvoříme příhodné podmínky. Drobná černá semena dozrávají až na přelomu dubna a května, klíčí ale až příští rok v březnu.

Čemeřice

V tomto období je každý život na zahradě vzácností. Ani sněhu se nebojí květy čemeřice, nenáročné a dlouhověké trvalky, které rozkvétají podle počasí a druhu již od prosince. Vysadíme-li několik druhů s různou barvou a dobou kvetení, bude nás těšit v polostinné nebo stinné části zahrady až do května. Celoročně upoutá zajímavými členěnými listy, které jsou v mládí světle zelené, starší tmavě zelené a poměrně tuhé.

Kalina bodnanská (Viburnum x bodnatense)

Okrasná hybridní dřevina, která rozkvétá velmi brzy zjara, prakticky ještě na sněhu. Její růžová květenství mohou zahradu při mírnějších zimách zdobit už na přelomu ledna a února. Pokud je zima tuhá, kvete v březnu. Její krásu oceníme, pokud ji vysadíme na dohled z okna. Růžové vonné květy tak oživí ponurou zahradu, která ještě odpočívá zimním spánkem.

Kalina modroplodá

Mezi kalinami najdeme vedle keřů dorůstajících výšky několika metrů i miniaturní druhy, které se hodí do malých zahrad nebo nádob. Kalina modroplodá (Viburnum tinus) dorůstá výšky jen kolem jednoho metru a kromě kožovitých, neopadavých listů je atraktivní především bílými až narůžovělými vonnými květy, které se na chráněných stanovištích objevují od pozdního podzimu do dubna.

Tenura

Že vám tento název rostliny nic neříká? A co třeba tchýnin jazyk? Pro svou nenáročnost je dodnes součástí mnoha domácností i veřejných prostor, a tak možná překvapí, že tenura se stává opět trendem, i když v nové podobě, lépe řečeno jako nový druh. Sansevieria cylindrica je botanickým názvem pro pokojovou rostlinu, která si zachovala své minimální nároky na péči, změnila však vzhled.