Dřišťál

Dřišťál (Berberis) je rod zahrnující téměř pět set druhů opadavých i stálezelených keřů od zakrslých až po čtyři metry vysoké. Pro své trny a neprostupnost je hojně využíván v živých plotech, kde potěší medonosnými kvítky a hlavně různými barvami listů a bobulí, které na něm vydrží i během zimy. Plody byly díky vysokému obsahu vitamínu C a dalších látek využívány v potravinářství.

Jedle korejská

První poprašek sněhu dá v zahradě vyniknout formám a tvarům. V této době bývají nejkrásnější jehličnany, na něž v létě většinou pro barvy letniček a trvalek zapomínáme. Možná, že jedle korejská (Abies koreana) je tak trochu výjimkou – už v mládí vytváří výrazné vzpřímené modrofialové šišky, které sice brzy hnědnou a rozpadají se, jak je pro jedle typické, ale zato je jimi strom často doslova obalen.

Brslen evropský

Jako hořící keř působí brslen evropský na podzim, když se jeho listy vybarví do ohnivě červené až rudé barvy. Aby té barvy nebylo málo, přidávají se k listům také plody, zajímavé barevně i tvarově. Tvoří je růžová tobolka, která se později otevírá a odhaluje oranžový míšek ukrývající vlastní semena. Podle kultivaru mohou barvy různě přecházet mezi oranžovou, červenou a hnědou.

Proso

Okrasná travina, ale i zemědělská plodina, to je proso (Panicum). Existuje několik stovek druhů od jednoletých až k vytrvalým. Jako důležitá obilnina (jáhly) je vhodné i pro bezlepkovou dietu. Tato teplomilná rostlina pocházející z jihu Kanady a USA k dobrému růstu potřebuje dostatek slunečního svitu a lehčí půdu.

Okrasné jabloně

Do neuvěřitelného hávu květů se na jaře zahalí v parcích, zahradách a podél chodníků ve městech okrasné jabloně. Některé doslova svítí bílými voňavými květy, jiné zdobí různé odstíny růžové až po sytě tmavou. Na podzim se promění jako mávnutím kouzelného proutku na různě zbarvená malá, zato početná jablíčka. Příroda se štětcem v ruce se rozmáchla i u listů, někdy zelených, jindy na jaře nebo i v létě purpurových.

Hvězdnice (Aster)

Některé druhy tohoto rodu čítajícího až 600 druhů vykvétají na jaře nebo v létě, ale většina z nich kvete až na podzim, odtud název podzimní astry. Vysoké druhy (až 150 cm) jsou vhodné do smíšených květinových záhonů, středně vysoké (30-50 cm) druhy na obruby a ty nejnižší (15-20 cm) do skalek. Vyžadují slunné až polostinné stanoviště a vydatnou zálivku před rozkvětem.

Listopadky

Chryzantémy, lidově nazývané listopadky, pocházejí z Číny, kde byly kultivovány před více než dvěma tisíci lety a dodnes jsou ve znaku japonského císaře. Patří tak k nejstarším kulturním rostlinám lidstva a v současnosti zahrnují na pět tisíc různých kultivarů. Poupata nasazují listopadky pouze v době krátkého dne, a proto zdobí trvalkové záhony právě koncem léta a na podzim, kdy se dny zkracují.

Rozchodník nachový

Téměř v každé zahradě jsou místa, na která svítí slunce celý den a jsou tak vlivem jeho síly vyprahlá. Právě na takových stanovištích se bude velmi dobře dařit rostlině pozdního léta a vrcholu podzimu – rozchodníku nachovému (Sedum telephium). Rozchodníky dokážou ve svých dužnatých listech zadržet vodu a přečkat tak velmi suchá období v průběhu vegetace.

Rakytník řešetlákový

I přes poměrně značnou popularizaci zůstává rakytník stále na okraji zájmu tuzemských pěstitelů i přesto, že je rostlinou do jisté míry unikátní – ke konzumaci, případně k léčebným účelům lze totiž využít všechny její části od kořene přes kůru, listy, květy až po plody. Má to však jedno ale – rostlina je silně trnitá a sběr plodů je poněkud problematický.

Japonské sasanky

Od srpna do října jsou japonské sasanky okrasou každé podzimní zahrady. Na tenkých stvolech se elegantně vznášejí bílé, růžové a fialové okvětní lístky uspořádané kolem zlatožlutého středu. Sasanky jsou nenáročné zahradní trvalky za předpokladu, že jim zajistíme optimální podmínky a zejména stanoviště.