Smutnice najdeme v květináči?

Smutnice jsou malé černé mušky, které sice rostlinám ani člověku neškodí, ve větším množství jsou však nepříjemné. Nebezpečnější jsou jejich larvy, které žijí v půdě a při nedostatku jiného organického materiálu požírají jemné kořínky rostlin. Nejlépe se cítí ve vlhké půdě. Preventivním opatřením je proto rostliny příliš nepřelévat. Na trhu jsou přípravky pro likvidaci smutnic zálivkou, většinou však postačí instalace lepových desek, jejichž žlutá barva dospělé jedince láká.

Tuřín nahrazoval v dobách nouze brambory?

Málokdo ví, co vlastně tuřín je – jeho název známe, možná se nám spojí s válečnými nebo jinými lety, kdy byl nedostatek potravin, ale možná netušíme, že jde o zeleninu bohatou na vitamíny a minerální látky, naopak s minimem kalorií. Tuřín je kořenová zelenina tvořící bulvy podobné řepě s nasládlou, poněkud pikantní chutí, které velmi dobře přezimují a dají se sklízet i uprostřed zimy.

Dřín byl u nás nejpěstovanějším ovocem?

Ačkoliv dnes zná dřín (Cornus mas) jen málokdo, býval kdysi běžnou součástí našich zahrad, jedná se totiž v našich podmínkách o původní druh. Dříny byly ve středověku běžným ovocem, teprve později je začaly nahrazovat jabloně a hrušně. Dodnes se typické plody (dřínky) objevují ve znacích některých našich měst. Strom či mohutnější keř se pěstuje také pro své časné kvetení – rozkvétá často už v březnu, ještě dříve než zlatice, a včely jej vyhledávají jako zdroj první potravy.

Cikorka je z čekanky?

Kdo někdy slyšel o cikorce, náhražce kávy, nebo ochutnal jarní salát chicorée, pak určitě zná čekanku obecnou. Tato suchomilná, houževnatá rostlina zaujme v červnu a červenci nápadně modrými květy, které se brzy odpoledne zavírají. V zahradě ji sice objevíme jen málokdy, zato za plotem, na okraji polí či na louce můžeme čekanku vidět poměrně často.

Lektvar nesmrtelnosti připravíte z kustovnice čínské?

Známější příbuznou této rostliny, kustovnici cizí (Lycium barbarum) můžeme objevit u nás volně v přírodě na neudržovaných svazích, rumištích, kolem zdí a vůbec v blízkosti lidských sídel. Mnohem zajímavější je však kustovnice čínská (Lycium chinense), jejíž plody se již několik let prodávají pod obchodním názvem goji berry. Červené malvičky jsou pravým zázrakem čínské medicíny – údajně prodlužují život!

Jako první Evropan ochutnal ananas Kryštof Kolumbus?

Údajně to bylo v roce 1493 na ostrově Guadeloupe. Španělé a Portugalci zavedli záhy poté pěstování ananasovníku ve svých koloniích ve Starém světě. V 17. a 18. století si v Evropě bohatí šlechtici zřizovali na svých panstvích vyhřívané ananasovny. Oblíbené ovoce je plodenství ananasovníku chocholatého (Ananas comosus), čnějící na rostlině z trsu tuhých, čárkovitých a na okraji ostře zubatých listů.

 

Můrovec je nádherná orchidej?

Tuto orchidej s botanickým názvem Phalaenopsis zdobí nádherné květy, které připomínají odpočívajícího motýla. Jeho název je odvozený z řeckého Phalaina, což znamená můra, i když pestré barvy a výrazná kresba spíše připomíná denní motýly. Květy jsou nejčastěji bílé nebo růžové, ale existují i hybridy s barevnými skvrnami, kropením nebo okraji.  Rostlinu zdobí i oválné kožovité listy a stříbrné kořeny – ty necháme volně růst a dopřejte jim přístup světla.

Popel ze dřeva záhonům příliš nesvědčí?

Popel po spalování dřeva obsahuje řadu minerálních látek – vápník, hořčík, draslík, fosfor a stopové prvky, používal se proto dříve jako kvalitní hnojivo. Podle druhu dřeva se mění i obsah látek v popelu – jehličnany obsahují hodně vápníku, listnáče za se draslíku a hořčíku. Přišlo se však na to, že kromě cenných minerálů se v popelu skrývají i těžké kovy, které stromy v průběhu života načerpaly a uložily z půdy a vzduchu.